Addiátory Faber-Castell
Na logaritmickém pravítku se nedá sčítat a odčítat. To byla asi základní premisa při tvorbě logaritmických pravítek s adiátorem. Vím, vy kdo ovládáte matematiku lépe než já, mě okřiknete. Ostatně i v části návodů popisuji, jak je možné na logáru sčítat. Ale není to žádná slast. Takže firma Faber-Castell se tento problém snažila vyřešit přidáním mechanických sčítaček (addiátorů) na zadní stranu některých modelů.
Mechanické sčítačky možná znáte – plechové mechanické přístrojky, prakticky ve velikosti dnešních kalkulaček nebo mobilů, které umožňovaly mechanické sčítání a odečítání šoupání jezdců za pomoci pera s kovovým hrotem. U nás se prodávaly pod označením Rychlopočtář, Record nebo Produx.
Takže přidáním addiátoru vzniklo hybridní logaritmické pravítko. Nejprve byly použity addiátory Arithma, později pak Universal, jejichž výhodou byla možnost zobrazit i záporné hodnoty a tedy odečítat do mínusových hodnot.
Není mi známo, že by jiná firma použila stejný koncept.
Vyráběné modely Faber-Castell s addiátorem:
- 10“ modely: 1/87 A, 1/22 A, 1/54 A, 111/54 A, 111/87 A, 111/22 A
- 5“ modely: 63/91 R, 63/87 R, 63/22 R, 67/54 R, 67/98 R, 67/87 R, 67/22 R
Modely s elektronickou kalkulačkou
V době konce logaritmických pravítek, snad ve snaze je ještě zachránit, vznikl ve firmě Faber Castell ještě jeden unikátní koncept. Byla to řada logaritmických pravítek TR1, TR2 a TR3. V čem spočívá jeho neobvyklost? Firma umístila na zadní stranu logára nejnovější hit – elektronickou kalkulačku. Nejprve v prvním modelu TR1 uměla jen čtyři základní operace, x², 1/x a %, v modelu TR2 přibyly operace s pamětí a odmocnina a v modelu TR3 také logaritmické a trigonometrické funkce. A pak už vlastně logaritmické pravítko nebylo potřeba, a tak na posledním modelu TRX už chybí úplně.
Dovolte mi ještě malé zamyšlení: Jak byla pozice logaritmických pravítek silná, je patrné i z názvu prvních kalkulaček – byly označovány jako „Electronic Slide Rule“, tedy volně přeloženo „elektronické logaritmické pravítko“. To na mě dělá dojem, že výrobci kalkulaček respektovali „zaběhnutý“ obecný název a snad se dokonce obávali síly tohoto pojmu. O to více překvapivý byl bleskový konec logaritmických pravítek.