Má býti v každé technické kanceláři
Na začátek malé vysvětlení. Název článku jsem si vypůjčil ze sebepropagujícího nápisu na jednom z modelů Kvasničkova Dimensátoru, proto ten poněkud archaický jazyk.
Dimensátory se vyznačují základním tvarem kruhové výseče. Starší varianty jsou vyrobeny pravděpodobně ze dřeva, ale nejde to jednoduše zjistit. Finální úprava je provedena z papíru a povrch je lakovaný. Novější verze jsou zhotoveny z potištěného plastu, zřejmě celuloidu. Jedná se o oboustranná pravítka, k výpočtům lze využít obě strany. V obou případech slouží jako kurzor plát ohýbané slídy s ryskou otočně připevněnou ve středu pomyslné kružnice. Pravítka jsou potištěna po obou stranách nomogramy, stupnicemi a instrukcemi k používání. Postupy jsou vysvětleny velmi názorně, ale použití vyžaduje alespoň základní znalosti statiky a neodpovídají současným normovým požadavkům.
Ačkoli se chlubí patenty, myšlenka dimensátorů pochází zřejmě z konceptu Wilhelma Michaelise (1840-1911), německého chemika, který hrál významnou roli při vývoji technologie betonu. Právě pro navrhování betonových konstrukcí vyvinul pomůcky, kterým Kvasničkovy Dimensátory jako by z oka vypadly. Tady si dovolím drobnou odbočku: Obecně se uvádí a dokola opisuje, že se jedná o Williama Michaelise, ale já si dovolím tvrdit, že správné křestní jméno zmiňované osoby je Wilhelm.
Obecně se o Kvasničkových dimensátorech dá říct, že se jedná o specializované pomůcky pro návrh železobetonových konstrukcí nejrůznějších typů a určení:
- Dimensator 1 - návrh tloušťky a výztuže desky
Dimensator 2 - návrh výztuže desky nebo trámu pro libovolné napětí betonu - Dimensator 3 - navrhování trámů pro žebrové desky
Dimensator 4 - pro výpočet ohybového momentu nosníku prostého, spojitého, částečně a plně vetknutého - Dimensator ŽB deska - návrh tlošťky a výztuže desky pro zatížení bez velkých otřesů nebo pro zatížení s otřesy (strojovny, tančírny)
- Ultrarapid - návrh tloušťky a výztuže železobetonové desky pro dané zatížení, rozpětí a napětí betonu, návrh rozměrů a výztuže trámu
- Dimensator 7, 8 - návrh rozměrů nebo plochy průřezu sloupu z libovolného materiálu (zdivo lomové nebo cihelné na vápenou nebo cementovou maltu, beton prostý nebo železobeton)
- Třmínky - pomůcka pro návrh vzdálenosti třmínků v trámech
- Dimensator ocelového I nosníku pro dané zatížení a rozpětí, návrh železobetonové žebrové desky
- Dr. Renz - specializované pravítko pro výpočty kubatury dřeva
Je opravdu obdivuhodná šíře záběru pana architekta Kvasničky. A ačkoli se nejedná o logaritmická pravítka v rigidním pojímání tohoto pojmu, jsou určitě velice atraktivním předmětem sběratelského zájmu, a to i v mezinárodním měřítku. Pokud se chcete seznámit s klasičtějším Kvasničkovým pravítkem, podívejte se na představení modelu Dr. Renz. A další pravítka V. Kvasničky si můžete prohlédnout v našem katalogu.
Architekt Vilém Kvasnička
(1885-1969)
Třeboňský rodák vystudoval stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze a následně architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem Jana Kotěry. Nejdříve pracoval v ateliéru Ladislava Skřivánka, posléze v budapešťském ateliéru de Toery a Pogány, kde se podílel na návrzích budov rakousko-uherské banky ve Vídni, pojišťovny Adria a činoherního divadla v Budapešti. Po narukování se zakrátko dostal jako legionář do československého vojska v zahraničí. Po 1. světové válce projektoval několik rodinných domů v Praze, spolupodílel se na realizaci obchodního a nájemního domu na Václavském nám, projektoval novou nemocniční budovu Nemocnice Na Františku. Jako bývalý legionář se podílel rovněž na realizaci několika legionářských památníků.
Po r. 1943 se Vilém Kvasnička ještě podílel na opravách zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.
Publikoval především v časopisu Styl, byl členem Společnosti architektů a Syndikátu výtvarných umělců československých. Získal francouzský řád Officier ď Academie.
Na připojeném obrázku je realizace letního domku u Davle architekta V. Kvasničky.
